Když rod Slavatů zhyne, svět proto nevyhyne

úterý 23. červenec 2013 14:53

Ve svém předchozím článku jsem psala o řeholníkovi, jehož láska k ženám a k životu byla silnější než láska k řádu, což nijak neumenšilo jeho veliké dary a hlubinu duchovního sdělení, kterou předal ve svých obrazech. Dnes budu psát o šlechtici, pro kterého slib a láska k Bohu byly silnější než slib daný ženě a víc než rodový patriotismus. A jako již téměř tradičně tak činím vzhledem ke své časové tísni ex post. Loni uplynulo 300 let od doby, kdy tento člověk zesnul a jeho úmrtí jsme si mohli připomenout také včera. Protože jsem článek nestihla ani loni ani včera, naplňuji alespoň bizarní termín „do roka a do dne“ od výročí.

Včera jsme si mohli připomenout úmrtí posledního dědice významného českého rodu Slavatů.

Na podzim roku 1662 se nejmladší člen z rodu Slavatů Karel vydal s družinou na lov. V listopadu totiž měl vstoupit do svátosti manželské se Klárou Terezií Atemsovou z Krasonic. A lze si představit tehdejší svatební hostinu bez zvěřiny?

Mladý šlechtic se v zápalu lovu ztratil v lesích a uvízl v úzké vlčí jámě, ze které se nemohl dostat ven. Mladý muž prožil noc plnou hrůzy. V úzkostech a modlitbách učinil slib, že pokud se dostane do bezpečí, zruší svatbu s Klárou Terezií, zřekne se pokušení světa a vstoupí do žebravého řádu.

Ráno šlechtice našli sedláci z Vanova a osvobodili ho.

Kdyby Karla nenašli sedláci, nepochybně by ho hledala a zajisté i našla jeho lovecká družina z Telčského zámku. Stejně tak i slib složený v krizové situaci, kdy hluboká úzkost zdeformuje myšlenkové pochody nelze považovat za závazný. Nicméně Karel Slavata trval na tom, že svůj slib splní. Necítil se být zavázán jen svému slibu, ale svému vnitřnímu povolání, které stůj co stůj chtěl následovat.

Karel Slavata nechal nad vlčí jámou postavit kapličku Karla Boromejského a také bohatě odměnil sedláky, kteří ho osvobodili. Zrušil svatbu se svou snoubenkou a vstoupil do kontemplativního žebravého  řádu bosých karmelitánů a přijal řeholní jméno Karel Felix a sancta Theresia a stal se knězem.

Na místě vlčí jámy, ve které uvízl mladý šlechtic dnes stojí kaplička Karla Boromejského

Když zemřel jeho starší bratr Vilém, aniž by se mu podařilo zplodit potomka rodu Slavatů, začal politický apel na již ne mladého řeholníka Karla Felixe, aby vystoupil z řádu a zajistil mocnému rodu dědice. Dokonce i papež byl do přemlouvání vtažen a  prostřednictvím dopisu se pokusil knězi domluvit, že zachování rodu může být dostatečným důvodem pro zproštění slibů, ale Karel Felix se slávě a bohatství svého rodu vysmál slovy: že když rod Slavatů zhyne, svět proto nevyhyne. A tak když v římském klášteře 22. 7. 1712 karmelitán Karel Felix zemřel, vymírá slavný rod a bohatství dědí rod Podstatských - Lichtenštejnů.

Karel Felix Slavata nepochybně  představuje velmi zajímavou, inspirativní a možná opomíjenou osobnost českých dějin.

S jeho jménem je spjato také jedno úžasné místo. Tím místem je poutní místo a karmelitánský klášter v Kostelním Vydří, který splývá s malebnou krajinou. Toto místo si možná někteří mohou spojit s pohřbem Ivana Martina „Magora“ Jirouse nebo s Karmelitánským nakladatelstvím, které v tomto klášteře sídlí .

„Co spojuje Kostelní Vydří a Karla Felixe Slavatu? Lze tvrdit, že Karel Felix inspiroval založení tohoto poutního místa. Je to poměrně známá historie, kdy se majitel vyderského panství Butz z Rolsbergu obrátil na Karla Felixe (při jedné jeho návštěvě Telče) s prosbou jak se zachovat k světlu, které se objevovalo na kopci nad Kostelním Vydřím. Karel Felix poradil panu Butzovi, aby tam nechal vystavět kapli, a do ní nechal umístit obraz Panny Marie Karmelské. Podle farní kroniky P. Karel Felix obraz Panny Marie Karmelské požehnal a vlastní rukou v kapli zavěsil.“ 1)

Oltářní obraz panny Marie Karmelské

Nutno podotknout, že samotný klášter byl zřízen až v 18. století, ale díky společenským poměrům vlády Josefa II. se nepodařilo naplnit záměr, aby poutníkům byli kněží k dispozicii denodenně a klášter byl předaný řeholnímu společenství až na začátku 20. století.

Klášter dnes představuje významné a oblíbené duchovní centrum. Pět chválu na laskavé, pracovité, pohodové a vtipné bratry karmelitány, kteří po revoluci chátrající klášter dostali zpět do péče a klášter doslova vzkřísili k životu, by nebylo dostačující. Ilustrující je například skutečnost, že toto místo rádi vyhledávají dokonce i mladiství a chlapi.

Zatímco dostat mladého člověka do kostela je nadlidský výkon, Jumpy -  tábory pro mladéž pořádané v klášteře v Kostelním Vydří jsou tak oblíbené, že pro vysoký počet mladých zájemců se účastníci musí losovat, protože kapacitně nelze všem zájemcům vyhovět.

Velkou oblibu si svého času získali také chlapské exercicie, o kterých mi vyprávěl manžel jedné kamarádky, když jsme společně „vybulili“ jednu přednášku, která byla součástí terciářské poutě. Že by si muži hráli na řeholníky to skutečně ne. Vzali si oblečení na stavbu a pomáhali bratrům s rekonstrukcí kláštera a když člověk prochází krásnými důstojnými interiéry zrekonstruovaného kláštera, kterým prostupuje zbožnost, ale zároveň na každém kroku vnímá velký kus práce, musí v úctě a respektu pomyslně smeknout klobouk. Společenství, poctivá smysluplná práce a docela malá trocha duchovního povídání při zaslouženém odpočinku mužům, kteří jsou v dobrém slova smyslu duchovně střídmější než ženy, předalo více zbožné atmosféry než tradiční duchovní cvičení tzv. exercicie, které ovšem v klášteře patří také k velmi oblíbeným a vyhledávaným aktivitám.



Poutní místo a klášter v Kostelním Vydří

A tak na závěr mohu zkonstatovat, že uvíznout ve vlčí jámě někdy může přinést opravdu nesmírné ovoce.


Zdroj:
1) http://www.dacice.info/index.php?page=3p776p0p0p0p0p0p0p0p0
 
Monika Mochová

NULIJsem opět zaujata vyprávěním,15:0927.7.2013 15:09:33
Mirek T.Milá Moniko M.,17:0225.7.2013 17:02:02
V.ČechZajímavé historicko-etické objevy01:5324.7.2013 1:53:47
Monika PetrákováMoni,22:2123.7.2013 22:21:22
sormova janaobdivuhodný příspěvek20:4423.7.2013 20:44:42
josef hejnaPro mne jsi a zůstaneš18:5123.7.2013 18:51:28
Vojtěch VacmanDěkuji15:0623.7.2013 15:06:24

Počet příspěvků: 7, poslední 27.7.2013 15:09:33 Zobrazuji posledních 7 příspěvků.

Monika Mochová

Monika Mochová

O tom, co mě zrovna napadne...

Baví mě rodina, přátelé, historie, literatura, výtvarné umění, kultura duchaplná i zábavná, dobrý humor, vaření, turistika

REPUTACE AUTORA:
0,00

Seznam rubrik

Tipy autora

tento blog
všechny blogy

Pošlete mi vzkaz

Zbývá vám ještě znaků. Je zakázáno posílat reklamu a vzkazy více bloggerům najednou.